M o j e p r o m ě n a 🌿

Pokračování příběhu o mě

Jak jsem říkala v článku Story about me, řeším v podstatě celý život svou váhu.

Ne proto, že bych chtěla, ale musela jsem.
Není to jen o tom, že jsme tlusťoši, kteří jí enormní množství jídla, ale bojujeme s různými nemocemi nebo léky.

Nejlepší jsou ženský nebo chlapi, kteří v životě nadváhu neměli a radí ostatním, jak zhubnout. Myslím, že selské rady mohou poskytovat hlavně lidi, kteří si tímto prošli. Jasným důkazem je třeba Břicháč Tom. Nikdy se nezmínil, že by potřeboval nutričního, výživového nebo jakéhokoliv poradce. A já? Já jsem si veškeré informace také sehnala sama. 

Pořád opakuji, že tento blog obsahuje pouze mé osobní zkušenosti a nemusí platit na každého. V životě je to o tom, najít svůj vlastní způsob co na nás platí, přemýšlet a inspirovat se.

Ve 13 letech moje váha ukazovala cca 80 kg, v 15 letech se mi podařilo shodit cca na 70 kg a to jsem si připadala fakt hubená. Na střední škole jsem začala jíst čím dál méně a čím dál víc sportovat. Moje váha byla v té době 55 kg a to bylo nejmíň, co jsem kdy měla. V tu chvíli jsem byla křehká jako papír a díky tomu, jsem si pořídila vážnou zlomeninu.

Tělo si samozřejmě léta bez jídla pamatuje a vrátilo mi to i s úroky. Jakmile jsem držela nějakou dietu a pak si dala kaloričtější jídlo, tak ho tělo uložilo do tuků a já přibírala. Mé tělo si to pamatuje do teď, takže své tělo, prosím, netrapte dietami. Zdravě se prostě musí žít. Jíst plnohodnotné jídlo a hlavně správné množství. O této problematice se dozvíte na stránce Michala Thóta přes článek tady.

O několik let později se v mém životě odehrála těžká životní situace a vlivem léků jsem skoro každý den(opravdu je to děsivé), přibrala půl kila až jsem se dostala na 110 kg. Snažila jsem se v tu chvíli samozřejmě svou váhu dát dolů, ale protože mi to léky nedovolily změnila jsem lékaře a váha šla najednou o 10 kilo dolů.
Začala jsem zase pořádně sportovat, upravila jsem svou stravu a po několika letech jsem se pomalu dostala na 70 kilo. Každý jsme stavěný jinak, někdo máme větší svaly, někdo máme drobnou postavu a od toho se i odvíjí naše váha.

Váha v určité chvíli už není důležitá a akorát diskriminuje.

Pokud se opravdu upřímně cítíte skvěle a máte ze sebe dobrý pocit, tak je to správně. V podstatě se nevážím a tomu, kdo se ještě musí vážit doporučuji se vážit jednou za měsíc. Lepší je se měřit a zapisovat si každý měsíc úbytek centimetrů. Je to i více motivující.

Zároveň chci podotknout, že jsem se nikdy neobrátila na žádného výživového poradce a že veškerou stravu jsem si upravovala sama a nepotřebovala jsem si kupovat žádné jídelníčky. Pokud jste ale opravdu zoufalí a nevíte jak to udělat, klidně si nějakého nutričního specialitu najděte. 

Nad vším přemýšlejte a pak to dělejte. Stačí používat selský rozum a vzít si něco z toho, co Vám tady na blogu doporučuji.